相应部35相应52经到55经,逼迫经,舍断无明经,舍断结经,根除结经
52 逼迫经
第52经
"比丘们,一切都被逼迫。比丘们,什么是一切都被逼迫呢?
比丘们,眼被逼迫,色被逼迫,眼识被逼迫,眼触被逼迫。凡以眼触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——那也被逼迫。
(中略——此处省略耳、鼻的部分)
舌被逼迫,味被逼迫,舌识被逼迫,舌触被逼迫。凡以舌触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——那也被逼迫。
身被逼迫……(中略)
意被逼迫,法被逼迫,意识被逼迫,意触被逼迫。凡以意触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——那也被逼迫。
比丘们,如此看见的多闻圣弟子,对眼厌离,对色厌离,对眼识厌离,对眼触厌离。凡以眼触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——对那也厌离。
(中略——此处省略耳、鼻、舌、身的部分)
对意厌离,对法厌离,对意识厌离,对意触厌离。凡以意触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——对那也厌离。
厌离后离欲;离欲后解脱;解脱时,有'已解脱'之智,了知:'生已尽,梵行已立,应作已作,不再有此后有的状态。'"
第十经终。
一切无常品第五终。
其摄颂为:
无常、苦、无我,应被证知、应被遍知;
应被断除、应被作证,应被证知与应被遍知;
被扰乱、被逼迫,此品因此而得名。
六处相应第一个五十经完毕。
其品的摄颂为:
无常品、双品、一切品、生法品;
以无常品为第五,合为五十经,因此而得名。
第六 无明品
53 舍断无明经
第1经
起源于舍卫城。
那时,有一位比丘前往世尊所在之处;到达后,礼敬世尊,然后坐在一旁。坐在一旁的那位比丘对世尊说了这些话:
"尊师,怎样地知、怎样地见,无明才能被舍断,明才能生起呢?"
(世尊回答:)
"比丘,当知见眼是无常时,无明被舍断,明生起。当知见色是无常时,无明被舍断,明生起。眼识……眼触……凡以眼触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——当知见那也是无常时,无明被舍断,明生起。
耳……(中略)鼻……(中略)舌……(中略)身……(中略)
当知见意是无常时,无明被舍断,明生起。法……意识……意触……凡以意触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——当知见那也是无常时,无明被舍断,明生起。
比丘,如此地知、如此地见时,无明被舍断,明生起。"
第一经终。
54 舍断结经
第2经
"尊师,怎样地知、怎样地见,诸结才能被舍断呢?"
(世尊回答:)
"比丘,当知见眼是无常时,诸结被舍断。色……眼识……眼触……凡以眼触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——当知见那也是无常时,诸结被舍断。
耳……(中略)鼻……(中略)舌……(中略)身……(中略)意……法……意识……意触……凡以意触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——当知见那也是无常时,诸结被舍断。
比丘,如此地知、如此地见时,诸结被舍断。"
第二经终。
55 根除结经
第3经
"尊师,怎样地知、怎样地见,诸结才能被根除呢?"
(世尊回答:)
"比丘,当知见眼是无我时,诸结被根除。当知见色是无我时……眼识……眼触……凡以眼触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——当知见那也是无我时,诸结被根除。
耳……(中略)鼻……(中略)舌……(中略)身……(中略)意……法……意识……意触……凡以意触为缘所生起的感受——乐受、苦受或不苦不乐受——当知见那也是无我时,诸结被根除。
比丘,如此地知、如此地见时,诸结被根除。"
第三经终。
巴利语原版经文
SN.35.52/(10). Upassaṭṭhasuttaṃ
52. “Sabbaṃ bhikkhave, upassaṭṭhaṃ. Kiñca, bhikkhave, sabbaṃ upassaṭṭhaṃ? Cakkhu, bhikkhave, upassaṭṭhaṃ, rūpā upassaṭṭhā, cakkhuviññāṇaṃ upassaṭṭhaṃ, cakkhusamphasso upassaṭṭho. Yampidaṃ cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi upassaṭṭhaṃ …pe… jivhā upassaṭṭhā, rasā upassaṭṭhā, jivhāviññāṇaṃ upassaṭṭhaṃ, jivhāsamphasso upassaṭṭho. Yampidaṃ jivhāsamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi upassaṭṭhaṃ. Kāyo upassaṭṭho… mano upassaṭṭho, dhammā upassaṭṭhā, manoviññāṇaṃ upassaṭṭhaṃ, manosamphasso upassaṭṭho. Yampidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi upassaṭṭhaṃ. Evaṃ passaṃ, bhikkhave, sutavā ariyasāvako cakkhusmimpi nibbindati, rūpesupi nibbindati, cakkhuviññāṇepi nibbindati, cakkhusamphassepi nibbindati. Yampidaṃ cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi nibbindati …pe… manasmimpi nibbindati, dhammesupi nibbindati, manoviññāṇepi nibbindati, manosamphassepi nibbindati. Yampidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tasmimpi nibbindati. Nibbindaṃ virajjati; virāgā vimuccati; vimuttasmiṃ vimuttamiti ñāṇaṃ hoti ‘Khīṇā jāti, vusitaṃ brahmacariyaṃ, kataṃ karaṇīyaṃ, nāparaṃ itthattāyā’ti pajānātī”ti. Dasamaṃ.
Sabba-aniccavaggo pañcamo.
Tassuddānaṃ–
Aniccaṃ dukkhaṃ anattā, abhiññeyyaṃ pariññeyyaṃ;
Pahātabbaṃ sacchikātabbaṃ, abhiññeyyapariññeyyaṃ.
Upaddutaṃ upassaṭṭhaṃ, vaggo tena pavuccatīti.
Saḷāyatanavagge paṭhamapaṇṇāsako samatto.
Tassa vagguddānaṃ–
Aniccavaggaṃ yamakaṃ, sabbaṃ vaggaṃ jātidhammaṃ;
Aniccavaggena paññāsaṃ, pañcamo tena pavuccatīti.
6. Avijjāvaggo
SN.35.53/(1). Avijjāpahānasuttaṃ
53. Sāvatthinidānaṃ Atha kho aññataro bhikkhu yena bhagavā tenupasaṅkami; upasaṅkamitvā bhagavantaṃ abhivādetvā ekamantaṃ nisīdi. Ekamantaṃ nisinno kho so bhikkhu bhagavantaṃ etadavoca– “kathaṃ nu kho, bhante, jānato kathaṃ passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjatī”ti?
“Cakkhuṃ kho, bhikkhu, aniccato jānato passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjati. Rūpe aniccato jānato passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjati. Cakkhuviññāṇaṃ… cakkhusamphassaṃ… yampidaṃ cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi aniccato jānato passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjati. Sotaṃ… ghānaṃ… jivhaṃ… kāyaṃ… manaṃ aniccato jānato passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjati. Dhamme… manoviññāṇaṃ… manosamphassaṃ… yampidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi aniccato jānato passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjati. Evaṃ kho, bhikkhu, jānato evaṃ passato avijjā pahīyati, vijjā uppajjatī”ti. Paṭhamaṃ.
SN.35.54/(2). Saṃyojanapahānasuttaṃ
54. “Kathaṃ nu kho, bhante, jānato, kathaṃ passato, saṃyojanā pahīyantī”ti? “Cakkhuṃ kho, bhikkhu, aniccato jānato passato saṃyojanā pahīyanti. Rūpe… cakkhuviññāṇaṃ… cakkhusamphassaṃ… yampidaṃ cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi aniccato jānato passato saṃyojanā pahīyanti. Sotaṃ… ghānaṃ… jivhaṃ… kāyaṃ… manaṃ… dhamme… manoviññāṇaṃ… manosamphassaṃ… yampidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi aniccato jānato passato saṃyojanā pahīyanti. Evaṃ kho, bhikkhu, jānato evaṃ passato saṃyojanā pahīyantī”ti. Dutiyaṃ.
SN.35.55/(3). Saṃyojanasamugghātasuttaṃ
55. “Kathaṃ nu kho, bhante, jānato, kathaṃ passato saṃyojanā samugghātaṃ gacchantī”ti? “Cakkhuṃ kho, bhikkhu, anattato jānato passato saṃyojanā samugghātaṃ gacchanti. Rūpe anattato… cakkhuviññāṇaṃ… cakkhusamphassaṃ… yampidaṃ cakkhusamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi anattato jānato passato saṃyojanā samugghātaṃ gacchanti. Sotaṃ… ghānaṃ… jivhaṃ… kāyaṃ… manaṃ… dhamme… manoviññāṇaṃ… manosamphassaṃ… yampidaṃ manosamphassapaccayā uppajjati vedayitaṃ sukhaṃ vā dukkhaṃ vā adukkhamasukhaṃ vā tampi anattato jānato passato saṃyojanā samugghātaṃ gacchanti. Evaṃ kho, bhikkhu, jānato evaṃ passato saṃyojanā samugghātaṃ gacchantī”ti. Tatiyaṃ.