第一千三百六十九章 看护病人经(第二),减寿经(第一),减寿经(第二),独住经,沙门乐经,恶趣经,衰损经 增支部5集124经到130 经
124 看护病人经(第二)
"诸比丘,具足五法的看护病人者,不适合看护病人。哪五法呢?
他没有能力准备药物;
他不知道什么是适宜的和不适宜的——把不适宜的东西端上来,把适宜的东西拿走;
他以贪图利养之心看护病人,不是以慈悲心;
他厌恶清除大便、小便、呕吐物或唾液;
他没有能力时时以法语开导病人、劝勉病人、激励病人、使病人欢喜。
诸比丘,具足这五法的看护病人者,不适合看护病人。
诸比丘,具足五法的看护病人者,适合看护病人。哪五法呢?
他有能力准备药物;
他知道什么是适宜的和不适宜的——把不适宜的东西拿走,把适宜的东西端上来;
他以慈悲心看护病人,不是以贪图利养之心;
他不厌恶清除大便、小便、呕吐物或唾液;
他有能力时时以法语开导病人、劝勉病人、激励病人、使病人欢喜。
诸比丘,具足这五法的看护病人者,适合看护病人。"
第四经终。
125 减寿经(第一)
"诸比丘,有五法使人减寿。哪五法呢?
做不适宜的事;
在适宜的事上不知节制;
吃未消化的食物(即前食未消化就再进食);
非时而行(在不适当的时候外出行走);
行非梵行(不修梵行)。
诸比丘,这就是使人减寿的五法。
诸比丘,有五法使人增寿。哪五法呢?
做适宜的事;
在适宜的事上知道节制;
吃已消化的食物(即前食消化后才进食);
适时而行(在适当的时候外出行走);
修行梵行。
诸比丘,这就是使人增寿的五法。"
第五经终。
126 减寿经(第二)
"诸比丘,有五法使人减寿。哪五法呢?
做不适宜的事;
在适宜的事上不知节制;
吃未消化的食物;
破戒(恶戒);
有恶友。
诸比丘,这就是使人减寿的五法。
诸比丘,有五法使人增寿。哪五法呢?
做适宜的事;
在适宜的事上知道节制;
吃已消化的食物;
持戒(具戒);
有善友。
诸比丘,这就是使人增寿的五法。"
第六经终。
127 独住经
"诸比丘,具足五法的比丘,不适合离开僧团独住。哪五法呢?
在此,诸比丘,比丘:
对随便什么样的衣服不知足;
对随便什么样的饮食不知足;
对随便什么样的住处不知足;
对随便什么样的医药资具不知足;
多住于欲想(欲念多)。
诸比丘,具足这五法的比丘,不适合离开僧团独住。
诸比丘,具足五法的比丘,适合离开僧团独住。哪五法呢?
在此,诸比丘,比丘:
对随便什么样的衣服知足;
对随便什么样的饮食知足;
对随便什么样的住处知足;
对随便什么样的医药资具知足;
多住于出离想(离欲念多)。
诸比丘,具足这五法的比丘,适合离开僧团独住。"
第七经终。
128 沙门乐经
"诸比丘,有五种沙门之苦。哪五种呢?
在此,诸比丘,比丘:
对随便什么样的衣服不知足;
对随便什么样的饮食不知足;
对随便什么样的住处不知足;
对随便什么样的医药资具不知足;
不乐于修行梵行。
诸比丘,这就是五种沙门之苦。
诸比丘,有五种沙门之乐。哪五种呢?
在此,诸比丘,比丘:
对随便什么样的衣服知足;
对随便什么样的饮食知足;
对随便什么样的住处知足;
对随便什么样的医药资具知足;
乐于修行梵行。
诸比丘,这就是五种沙门之乐。"
第八经终。
129 恶趣经
"诸比丘,有五种堕恶趣者、堕地狱者、绝望者、不可救治者。哪五种呢?
杀害母亲;
杀害父亲;
杀害阿罗汉;
以恶心使如来身出血;
破和合僧。
诸比丘,这就是五种堕恶趣者、堕地狱者、绝望者、不可救治者。"
第九经终。
130 衰损经
"诸比丘,有五种衰损。哪五种呢?
亲族衰损(丧失亲族);
财富衰损(丧失财富);
健康衰损(疾病缠身);
戒行衰损(丧失戒德);
见解衰损(丧失正见)。
诸比丘,众生不会因为亲族衰损、财富衰损、或健康衰损的缘故,在身坏命终之后,投生于苦处、恶趣、堕处、地狱。
诸比丘,众生因为戒行衰损、或见解衰损的缘故,在身坏命终之后,投生于苦处、恶趣、堕处、地狱。
诸比丘,这就是五种衰损。
诸比丘,有五种成就。哪五种呢?
亲族成就(亲族兴旺);
财富成就(财富丰足);
健康成就(身体健康);
戒行成就(持戒圆满);
见解成就(正见具足)。
诸比丘,众生不会因为亲族成就、财富成就、或健康成就的缘故,在身坏命终之后,投生于善趣、天界。
诸比丘,众生因为戒行成就、或见解成就的缘故,在身坏命终之后,投生于善趣、天界。
诸比丘,这就是五种成就。"
第十经终。
病人品第三终。
该品摄颂:
病人与正念、看护,二看护经与二寿命经;独住与沙门乐,恶趣与衰损经。
巴利语原版经文
AN.5.124/ 4. Dutiya-upaṭṭhākasuttaṃ
124. “Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato gilānupaṭṭhāko nālaṃ gilānaṃ upaṭṭhātuṃ. Katamehi pañcahi? Nappaṭibalo hoti bhesajjaṃ saṃvidhātuṃ; sappāyāsappāyaṃ na jānāti, asappāyaṃ upanāmeti, sappāyaṃ apanāmeti; āmisantaro gilānaṃ upaṭṭhāti, no mettacitto jegucchī hoti uccāraṃ vā passāvaṃ vā vantaṃ vā kheḷaṃ vā nīharituṃ; nappaṭibalo hoti gilānaṃ kālena kālaṃ dhammiyā kathāya sandassetuṃ samādapetuṃ samuttejetuṃ sampahaṃsetuṃ. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato gilānupaṭṭhāko nālaṃ gilānaṃ upaṭṭhātuṃ.
“Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato gilānupaṭṭhāko alaṃ gilānaṃ upaṭṭhātuṃ. Katamehi pañcahi? Paṭibalo hoti bhesajjaṃ saṃvidhātuṃ; sappāyāsappāyaṃ jānāti, asappāyaṃ apanāmeti, sappāyaṃ upanāmeti; mettacitto gilānaṃ upaṭṭhāti, no āmisantaro; ajegucchī hoti uccāraṃ vā passāvaṃ vā vantaṃ vā kheḷaṃ vā nīharituṃ; paṭibalo hoti gilānaṃ kālena kālaṃ dhammiyā kathāya sandassetuṃ samādapetuṃ samuttejetuṃ sampahaṃsetuṃ. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato gilānupaṭṭhāko alaṃ gilānaṃ upaṭṭhātun”ti. Catutthaṃ.
AN.5.125/ 5. Paṭhama-anāyussāsuttaṃ
125. “Pañcime bhikkhave, dhammā anāyussā. Katame pañca? Asappāyakārī hoti, sappāye mattaṃ na jānāti, apariṇatabhojī ca hoti, akālacārī ca hoti, abrahmacārī ca. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā anāyussā.
“Pañcime, bhikkhave, dhammā āyussā. Katame pañca? Sappāyakārī hoti, sappāye mattaṃ jānāti, pariṇatabhojī ca hoti, kālacārī ca hoti, brahmacārī ca. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā āyussā”ti. Pañcamaṃ.
AN.5.126/ 6. Dutiya-anāyussāsuttaṃ
126. “Pañcime, bhikkhave, dhammā anāyussā. Katame pañca? Asappāyakārī hoti, sappāye mattaṃ na jānāti, apariṇatabhojī ca hoti, dussīlo ca, pāpamitto ca. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā anāyussā.
“Pañcime, bhikkhave, dhammā āyussā. Katame pañca Sappāyakārī hoti, sappāye mattaṃ jānāti, pariṇatabhojī ca hoti, sīlavā ca, kalyāṇamitto ca. Ime kho, bhikkhave, pañca dhammā āyussā”ti. Chaṭṭhaṃ.
AN.5.127/ 7. Vapakāsasuttaṃ
127. “Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu nālaṃ saṅghamhā vapakāsituṃ. Katamehi pañcahi? Idha, bhikkhave, bhikkhu asantuṭṭho hoti itarītarena cīvarena, asantuṭṭho hoti itarītarena piṇḍapātena, asantuṭṭho hoti itarītarena senāsanena, asantuṭṭho hoti itarītarena gilānappaccayabhesajjaparikkhārena, kāmasaṅkappabahulo ca viharati. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu nālaṃ saṅghamhā vapakāsituṃ.
“Pañcahi, bhikkhave, dhammehi samannāgato bhikkhu alaṃ saṅghamhā vapakāsituṃ. Katamehi pañcahi? Idha bhikkhave, bhikkhu santuṭṭho hoti itarītarena cīvarena, santuṭṭho hoti itarītarena piṇḍapātena, santuṭṭho hoti itarītarena senāsanena, santuṭṭho hoti itarītarena gilānappaccayabhesajjaparikkhārena nekkhammasaṅkappa-bahulo ca viharati. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi dhammehi samannāgato bhikkhu alaṃ saṅghamhā vapakāsitun”ti. Sattamaṃ.
AN.5.128/ 8. Samaṇasukhasuttaṃ
128. “Pañcimāni, bhikkhave, samaṇadukkhāni. Katamāni pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu asantuṭṭho hoti itarītarena cīvarena, asantuṭṭho hoti itarītarena piṇḍapātena, asantuṭṭho hoti itarītarena senāsanena, asantuṭṭho hoti itarītarena gilānappaccayabhesajjaparikkhārena, anabhirato ca brahmacariyaṃ carati. Imāni kho, bhikkhave, pañca samaṇadukkhāni.
“Pañcimāni, bhikkhave, samaṇasukhāni. Katamāni pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhu santuṭṭho hoti itarītarena cīvarena, santuṭṭho hoti itarītarena piṇḍapātena, santuṭṭho hoti itarītarena senāsanena, santuṭṭho hoti itarītarena gilānappaccayabhesajjaparikkhārena, abhirato ca brahmacariyaṃ carati. Imāni kho, bhikkhave, pañca samaṇasukhānī”ti. Aṭṭhamaṃ.
AN.5.129/ 9. Parikuppasuttaṃ
129. “Pañcime, bhikkhave, āpāyikā nerayikā parikuppā atekicchā. Katame pañca? Mātā jīvitā voropitā hoti, pitā jīvitā voropito hoti, arahaṃ jīvitā voropito hoti, tathāgatassa duṭṭhena cittena lohitaṃ uppāditaṃ hoti, saṅgho bhinno hoti. Ime kho, bhikkhave, pañca āpāyikā nerayikā parikuppā atekicchā”ti. Navamaṃ.
AN.5.130/ 10. Byasanasuttaṃ
130. “Pañcimāni bhikkhave, byasanāni. Katamāni pañca? Ñātibyasanaṃ, bhogabyasanaṃ, rogabyasanaṃ, sīlabyasanaṃ, diṭṭhibyasanaṃ. Na, bhikkhave, sattā ñātibyasanahetu vā bhogabyasanahetu vā rogabyasanahetu vā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti. Sīlabyasanahetu vā, bhikkhave, sattā diṭṭhibyasanahetu vā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti. Imāni kho, bhikkhave, pañca byasanāni.
“Pañcimā, bhikkhave, sampadā. Katamā pañca? Ñātisampadā, bhogasampadā, ārogyasampadā, sīlasampadā, diṭṭhisampadā. Na, bhikkhave, sattā ñātisampadāhetu vā bhogasampadāhetu vā ārogyasampadāhetu vā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Sīlasampadāhetu vā, bhikkhave, sattā diṭṭhisampadāhetu vā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, pañca sampadā”ti. Dasamaṃ.
Gilānavaggo tatiyo.
Tassuddānaṃ
Gilāno satisūpaṭṭhi, dve upaṭṭhākā duvāyusā;
Vapakāsasamaṇasukhā, parikuppaṃ byasanena cāti.