相应部24相应19经到43经 风经,非有非无如来经,有色之我经,无色之我经,有色且无色之我经,非有色非无色之我经,纯乐经,纯苦经,苦乐经
第二 行脚品
19 风经
起源于舍卫城。
(世尊说:)"比丘们,当什么存在时,执取什么,执著什么,会生起这样的见解——'风不吹,河不流,孕妇不生产,日月不升不落,(一切)如石柱般稳固不动'?"
(比丘们回答:)"大德,我们的诸法以世尊为根本……(中略)"
(世尊说:)"比丘们,当色存在时,执取色,执著色,就会生起这样的见解——'风不吹……(中略)……如石柱般稳固不动。'当受存在时……(中略)……当想存在时……(中略)……当行存在时……当识存在时,执取识,执著识,就会生起这样的见解——'风不吹……(中略)……如石柱般稳固不动。'"
"比丘们,你们认为如何?色是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'风不吹……(中略)……如石柱般稳固不动'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'风不吹……(中略)……如石柱般稳固不动。'"
"受……想……行……识是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'风不吹……(中略)……如石柱般稳固不动'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'风不吹,河不流,孕妇不生产,日月不升不落,如石柱般稳固不动。'"
第一经。
20到36 非有非无如来经
应如前品一样,详细展开十八种解说,第十七经。
起源于舍卫城。
(世尊说:)"比丘们,当什么存在时,执取什么,执著什么,会生起这样的见解——'如来死后非有非无'?"
(比丘们回答:)"大德,我们的诸法以世尊为根本……(中略)"
(世尊说:)"比丘们,当色存在时,执取色,执著色,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'当受存在时……(中略)……当想存在时……当行存在时……当识存在时,执取识,执著识,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'"
"比丘们,你们认为如何?色是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'如来死后非有非无'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'"
"受……想……行……识是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'如来死后非有非无'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'"
第十八经。
36 非有非无经
起源于舍卫城。
(世尊说:)"比丘们,当什么存在时,执取什么,执著什么,会生起这样的见解——'如来死后非有非无'?"
(比丘们回答:)"大德,我们的诸法以世尊为根本……(中略)"
(世尊说:)"比丘们,当色存在时,执取色,执著色,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'当受存在时……当想存在时……当行存在时……当识存在时,执取识,执著识,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'"
"比丘们,你们认为如何?色是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'如来死后非有非无'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'"
"受……想……行……识是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'如来死后非有非无'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'如来死后非有非无。'"
第十八经。
37 有色之我经
起源于舍卫城。
(世尊说:)"比丘们,当什么存在时,执取什么,执著什么,会生起这样的见解——'死后我是有色的、无病的'?"
(比丘们回答:)"大德,我们的诸法以世尊为根本……(中略)"
(世尊说:)"比丘们,当色存在时,执取色,执著色,就会生起这样的见解——'死后我是有色的、无病的。'当受存在时……(中略)……当想存在时……当行存在时……当识存在时,执取识,执著识,就会生起这样的见解——'死后我是有色的、无病的。'"
"比丘们,你们认为如何?色是常的还是无常的?"
"无常的,大德……(中略)……是变易之法,若不执取它,还会生起这样的见解——'死后我是有色的、无病的'吗?"
"不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'死后我是有色的、无病的。'"
"受……(中略)……不会的,大德。"
"如是,比丘们,当苦存在时,执取苦,执著苦,就会生起这样的见解——'死后我是有色的、无病的。'"
第十九经。
38 无色之我经
起源于舍卫城。
(世尊说:)"比丘们,当什么存在时,执取什么,执著什么,会生起这样的见解——'死后我是无色的、无病的'?"
(中略——与前经相同的展开方式。)
第二十经。
39 有色且无色之我经
起源于舍卫城。
"死后我是有色且无色的、无病的"……(中略)。
第二十一经。
40 非有色非无色之我经
"死后我是非有色非无色的、无病的"……(中略)。
第二十二经。
41 纯乐经
"死后我是纯乐的、无病的"……(中略)。
第二十三经。
42 纯苦经
"死后我是纯苦的、无病的"……(中略)。
第二十四经。
43 苦乐经
"死后我是亦苦亦乐的、无病的"……(中略)。
第二十五经。
巴利语原版经文
2. Dutiyagamanavaggo
.19/(1). Vātasuttaṃ
224. Sāvatthinidānaṃ “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘na vātā vāyanti, na najjo sandanti, na gabbhiniyo vijāyanti, na candimasūriyā udenti vā apenti vā, esikaṭṭhāyiṭṭhitā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘na vātā vāyanti …pe… esikaṭṭhāyiṭṭhitā’ti. Vedanāya sati …pe… saññāya sati …pe… saṅkhāresu sati… viññāṇe sati, viññāṇaṃ upādāya, viññāṇaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘na vātā vāyanti …pe… esikaṭṭhāyiṭṭhitā’”ti.
“Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– na vātā vāyanti …pe… esikaṭṭhāyiṭṭhitā”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, bhikkhave, dukkhe sati, dukkhaṃ upādāya, dukkhaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati – ‘na vātā vāyanti …pe… esikaṭṭhāyiṭṭhitā’”ti. “Vedanā… saññā… saṅkhārā… viññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya ‘na vātā vāyanti …pe… esikaṭṭhāyiṭṭhitā’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, bhikkhave, dukkhe sati, dukkhaṃ upādāya, dukkhaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘na vātā vāyanti, na najjo sandanti, na gabbhiniyo vijāyanti, na candimasūriyā udenti vā apenti vā, esikaṭṭhāyiṭṭhitā’”ti. Paṭhamaṃ.
.20-36/(18). Nevahotinanahotisuttaṃ
225-240. (purimavagge viya aṭṭhārasa veyyākaraṇāni vitthāretabbānīti Sattarasamaṃ.
241. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘neva hoti na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’ti. Vedanāya sati… saññāya sati… saṅkhāresu sati… viññāṇe sati, viññāṇaṃ upādāya, viññāṇaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti.
“Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, bhikkhave, dukkhe sati, dukkhaṃ upādāya, dukkhaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti. “Vedanā… saññā saṅkhārā… viññāṇaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, bhikkhave, dukkhe sati, dukkhaṃ upādāya dukkhaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati – ‘neva hoti, na na hoti tathāgato paraṃ maraṇā’”ti. Aṭṭhārasamaṃ.
.37/(19). Rūpī-attāsuttaṃ
242. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘rūpī attā hoti, arogo paraṃ maraṇā’”ti? Bhagavaṃmūlakā no, bhante, dhammā …pe… “rūpe kho, bhikkhave, sati, rūpaṃ upādāya, rūpaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘rūpī attā hoti, arogo paraṃ maraṇā’ti. Vedanāya sati …pe… saññāya sati… saṅkhāresu sati… viññāṇe sati, viññāṇaṃ upādāya, viññāṇaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘rūpī attā hoti, arogo paraṃ maraṇā’”ti.
“Taṃ kiṃ maññatha, bhikkhave, rūpaṃ niccaṃ vā aniccaṃ vā”ti? “Aniccaṃ, bhante …”pe… vipariṇāmadhammaṃ, api nu taṃ anupādāya evaṃ diṭṭhi uppajjeyya– ‘rūpī attā hoti, arogo paraṃ maraṇā’”ti? “No hetaṃ, bhante”. “Iti kho, bhikkhave, dukkhe sati, dukkhaṃ upādāya, dukkhaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘rūpī attā hoti, arogo paraṃ maraṇā’”ti? “Vedanā …pe… “no hetaṃ, bhante”. “Iti kho, bhikkhave, dukkhe sati, dukkhaṃ upādāya, dukkhaṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘rūpī attā hoti, arogo paraṃ maraṇā’”ti. Ekūnavīsatimaṃ.
.38/(20). Arūpī-attāsuttaṃ
243. Sāvatthinidānaṃ. “Kismiṃ nu kho, bhikkhave, sati, kiṃ upādāya, kiṃ abhinivissa evaṃ diṭṭhi uppajjati– ‘arūpī attā hoti arogo paraṃ maraṇā’”ti? (peyyālo) vīsatimaṃ.
.39/(21). Rūpīca-arūpīca-attāsuttaṃ
244. Sāvatthinidānaṃ. “Rūpī ca arūpī ca attā hoti arogo paraṃ maraṇā”ti …pe…. Ekavīsatimaṃ.
.40/(22). Nevarūpīnārūpī-attāsuttaṃ
245. “Neva rūpī nārūpī attā hoti arogo paraṃ maraṇā”ti …pe…. Bāvīsatimaṃ.
.41/(23). Ekantasukhīsuttaṃ
246. “Ekantasukhī attā hoti arogo paraṃ maraṇā”ti …pe…. Tevīsatimaṃ.
.42/(24). Ekantadukkhīsuttaṃ
247. “Ekantadukkhī attā hoti arogo paraṃ maraṇā”ti …pe…. Catuvīsatimaṃ.
.43/(25). Sukhadukkhīsuttaṃ
248. “Sukhadukkhī attā hoti arogo paraṃ maraṇā”ti …pe…. Pañcavīsatimaṃ.