第一千三百四十四章 破戒经,支持经,解脱处经 增支部5集24经到26经
24 破戒经
"诸比丘,对于破戒者,因戒行缺失,正定的基础就被破坏;当无正定时,如实知见的基础就被破坏;当无如实知见时,厌离与离欲的基础就被破坏;当无厌离与离欲时,解脱知见的基础就被破坏。诸比丘,就像一棵树失去枝叶,其外皮不能成长,内皮不能成长,边材不能成长,心材也不能成长;同样地,诸比丘,破戒者因戒行缺失,正定的基础被破坏;无正定时,如实知见的基础被破坏;无如实知见时,厌离与离欲的基础被破坏;无厌离与离欲时,解脱知见的基础被破坏。
诸比丘,具戒者因戒行圆满,正定的基础就具足;有正定时,如实知见的基础就具足;有如实知见时,厌离与离欲的基础就具足;有厌离与离欲时,解脱知见的基础就具足。诸比丘,就像一棵枝叶茂盛的树,其外皮能够成长,内皮能够成长,边材能够成长,心材也能够成长;同样地,诸比丘,具戒者因戒行圆满,正定的基础具足;有正定时,如实知见的基础具足;有如实知见时,厌离与离欲的基础具足;有厌离与离欲时,解脱知见的基础具足。"第四经。
25 支持经
"诸比丘,正见若具足五支,能得心解脱之果及其功德,能得慧解脱之果及其功德。
是哪五支呢?在此,诸比丘,正见为戒所支持,为闻所支持,为论议所支持,为止所支持,为观所支持。诸比丘,具足这五支的正见,能得心解脱之果及其功德,能得慧解脱之果及其功德。"第五经。
26 解脱处经
"诸比丘,这五种是解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进、专注,未解脱的心得解脱,未尽的漏得以灭尽,未得的无上安稳得以证得。
是哪五种呢?在此,诸比丘,导师为比丘说法,或尊重的同梵行者为比丘说法。诸比丘,当导师为比丘说法,或尊重的同梵行者为比丘说法时,比丘对该法能知其义理、知其法理。他知义理、知法理时,欢喜生起。欢喜者,喜悦生起。心有喜悦者,身体轻安。身体轻安者,感受快乐。有快乐者,心得定。诸比丘,这是第一种解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进、专注,未解脱的心得解脱,未尽的漏得以灭尽,未得的无上安稳得以证得。
再者,诸比丘,虽然导师没有说法,或尊重的同梵行者没有说法,但比丘依所闻所学为他人广说法。诸比丘,当比丘依所闻所学为他人广说法时,他对该法能知其义理、知其法理。他知义理、知法理时,欢喜生起。欢喜者,喜悦生起。心有喜悦者,身体轻安。身体轻安者,感受快乐。有快乐者,心得定。诸比丘,这是第二种解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进、专注,未解脱的心得解脱,未尽的漏得以灭尽,未得的无上安稳得以证得。
再者,诸比丘,虽然导师没有说法,或尊重的同梵行者没有说法,也不依所闻所学为他人广说法,但比丘广诵所闻所学之法。诸比丘,当比丘广诵所闻所学之法时,他对该法能知其义理、知其法理。他知义理、知法理时,欢喜生起。欢喜者,喜悦生起。心有喜悦者,身体轻安。身体轻安者,感受快乐。有快乐者,心得定。诸比丘,这是第三种解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进(中略)得以证得。
再者,诸比丘,虽然导师没有说法,或尊重的同梵行者没有说法,也不依所闻所学为他人广说法,也不广诵所闻所学之法,但比丘以心思惟、观察所闻所学之法。诸比丘,当比丘以心思惟、观察所闻所学之法时,他对该法能知其义理、知其法理。他知义理、知法理时,欢喜生起。欢喜者,喜悦生起。心有喜悦者,身体轻安。身体轻安者,感受快乐。有快乐者,心得定。诸比丘,这是第四种解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进、专注,未解脱的心得解脱,未尽的漏得以灭尽,未得的无上安稳得以证得。
再者,诸比丘,虽然导师没有说法,或尊重的同梵行者没有说法,也不依所闻所学为他人广说法,也不广诵所闻所学之法,也不以心思惟、观察所闻所学之法,但他善把握某种定相,善作意、善忆持、以慧善通达。诸比丘,当比丘善把握某种定相,善作意、善忆持、以慧善通达时,他对该法能知其义理、知其法理。他知义理、知法理时,欢喜生起。欢喜者,喜悦生起。心有喜悦者,身体轻安。身体轻安者,感受快乐。有快乐者,心得定。诸比丘,这是第五种解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进、专注,未解脱的心得解脱,未尽的漏得以灭尽,未得的无上安稳得以证得。
诸比丘,这就是五种解脱处,比丘若住于此,不放逸、精进、专注,未解脱的心得解脱,未尽的漏得以灭尽,未得的无上安稳得以证得。"第六经。
巴利语原版经文
24/ 4. Dussīlasuttaṃ
24. “Dussīlassa bhikkhave, sīlavipannassa hatūpaniso hoti sammāsamādhi; sammāsamādhimhi asati sammāsamādhivipannassa hatūpanisaṃ hoti yathābhūtañāṇadassanaṃ; yathābhūtañāṇadassane asati yathābhūtañāṇadassana-vipannassa hatūpaniso hoti nibbidāvirāgo; nibbidāvirāge asati nibbidāvirāgavipannassa hatūpanisaṃ hoti vimuttiñāṇadassanaṃ. Seyyathāpi bhikkhave, rukkho sākhāpalāsavipanno. Tassa papaṭikāpi na pāripūriṃ gacchati, tacopi na pāripūriṃ gacchati, pheggupi na pāripūriṃ gacchati, sāropi na pāripūriṃ gacchati; evamevaṃ kho, bhikkhave, dussīlassa sīlavipannassa hatūpaniso hoti sammāsamādhi; sammāsamādhimhi asati sammāsamādhivipannassa hatūpanisaṃ hoti yathābhūtañāṇadassanaṃ; yathābhūtañāṇadassane asati yathābhūtañāṇa-dassanavipannassa hatūpaniso hoti nibbidāvirāgo; nibbidāvirāge asati nibbidāvirāga-vipannassa hatūpanisaṃ hoti vimuttiñāṇadassanaṃ.
“Sīlavato, bhikkhave, sīlasampannassa upanisasampanno hoti sammāsamādhi; sammāsamādhimhi sati sammāsamādhisampannassa upanisa-sampannaṃ hoti yathābhūtañāṇadassanaṃ; yathābhūtañāṇadassane sati yathābhūtañāṇadassanasampannassa upanisasampanno hoti nibbidāvirāgo; nibbidāvirāge sati nibbidāvirāgasampannassa upanisasampannaṃ hoti vimuttiñāṇa-dassanaṃ. Seyyathāpi, bhikkhave, rukkho sākhāpalāsasampanno. Tassa papaṭikāpi pāripūriṃ gacchati, tacopi pāripūriṃ gacchati, pheggupi pāripūriṃ gacchati, sāropi pāripūriṃ gacchati; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlavato sīlasampannassa upanisasampanno hoti sammāsamādhi; sammāsamādhimhi sati sammāsamādhi-sampannassa upanisasampannaṃ hoti yathābhūtañāṇadassanaṃ; yathābhūtañāṇa-dassane sati yathābhūtañāṇadassanasampannassa upanisasampanno hoti nibbidāvirāgo; nibbidāvirāge sati nibbidāvirāgasampannassa upanisasampannaṃ hoti vimuttiñāṇadassanan”ti. Catutthaṃ.
25/ 5. Anuggahitasuttaṃ
25. “Pañcahi, bhikkhave, aṅgehi anuggahitā sammādiṭṭhi cetovimuttiphalā ca hoti cetovimuttiphalānisaṃsā ca, paññāvimuttiphalā ca hoti paññāvimuttiphalānisaṃsā ca.
“Katamehi pañcahi? Idha bhikkhave, sammādiṭṭhi sīlānuggahitā ca hoti, sutānuggahitā ca hoti, sākacchānuggahitā ca hoti, samathānuggahitā ca hoti, vipassanānuggahitā ca hoti. Imehi kho, bhikkhave, pañcahi aṅgehi anuggahitā sammādiṭṭhi cetovimuttiphalā ca hoti cetovimuttiphalānisaṃsā ca, paññāvimuttiphalā ca hoti paññāvimuttiphalānisaṃsā cā”ti. Pañcamaṃ.
26/ 6. Vimuttāyatanasuttaṃ
26. “Pañcimāni bhikkhave, vimuttāyatanāni yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avimuttaṃ vā cittaṃ vimuccati, aparikkhīṇā vā āsavā parikkhayaṃ gacchanti, ananuppattaṃ vā anuttaraṃ yogakkhemaṃ anupāpuṇāti.
“Katamāni pañca? Idha, bhikkhave, bhikkhuno satthā dhammaṃ deseti aññataro vā garuṭṭhāniyo sabrahmacārī. Yathā yathā, bhikkhave, tassa bhikkhuno satthā dhammaṃ deseti, aññataro vā garuṭṭhāniyo sabrahmacārī, tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī ca. Tassa atthapaṭisaṃvedino dhammapaṭisaṃvedino pāmojjaṃ jāyati. Pamuditassa pīti jāyati. Pītimanassa kāyo passambhati. Passaddhakāyo sukhaṃ vedeti. Sukhino cittaṃ samādhiyati. Idaṃ, bhikkhave, paṭhamaṃ vimuttāyatanaṃ yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avimuttaṃ vā cittaṃ vimuccati, aparikkhīṇā vā āsavā parikkhayaṃ gacchanti, ananuppattaṃ vā anuttaraṃ yogakkhemaṃ anupāpuṇāti.
“Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhuno na heva kho satthā dhammaṃ deseti, aññataro vā garuṭṭhāniyo sabrahmacārī, api ca kho yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti. Yathā yathā, bhikkhave, bhikkhu yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī ca. Tassa atthapaṭisaṃvedino dhammapaṭisaṃvedino pāmojjaṃ jāyati. Pamuditassa pīti jāyati. Pītimanassa kāyo passambhati. Passaddhakāyo sukhaṃ vedeti. Sukhino cittaṃ samādhiyati. Idaṃ, bhikkhave, dutiyaṃ vimuttāyatanaṃ yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avimuttaṃ vā cittaṃ vimuccati, aparikkhīṇā vā āsavā parikkhayaṃ gacchanti, ananuppattaṃ vā anuttaraṃ yogakkhemaṃ anupāpuṇāti.
“Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhuno na heva kho satthā dhammaṃ deseti, aññataro vā garuṭṭhāniyo sabrahmacārī, nāpi yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti, api ca kho yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ karoti. Yathā yathā, bhikkhave bhikkhu yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ karoti tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī ca. Tassa atthapaṭisaṃvedino dhammapaṭisaṃvedino pāmojjaṃ jāyati. Pamuditassa pīti jāyati. Pītimanassa kāyo passambhati. Passaddhakāyo sukhaṃ vedeti. Sukhino cittaṃ samādhiyati. Idaṃ, bhikkhave, tatiyaṃ vimuttāyatanaṃ yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino …pe… yogakkhemaṃ anupāpuṇāti.
“Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhuno na heva kho satthā dhammaṃ deseti, aññataro vā garuṭṭhāniyo sabrahmacārī, nāpi yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti, nāpi yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ karoti; api ca kho yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ cetasā anuvitakketi anuvicāreti manasānupekkhati. Yathā yathā, bhikkhave, bhikkhu yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ cetasā anuvitakketi anuvicāreti manasānupekkhati tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī ca. Tassa atthapaṭisaṃvedino dhammapaṭisaṃvedino pāmojjaṃ jāyati. Pamuditassa pīti jāyati. Pītimanassa kāyo passambhati. Passaddhakāyo sukhaṃ vedeti. Sukhino cittaṃ samādhiyati. Idaṃ, bhikkhave, catutthaṃ vimuttāyatanaṃ yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avimuttaṃ vā cittaṃ vimuccati, aparikkhīṇā vā āsavā parikkhayaṃ gacchanti, ananuppattaṃ vā anuttaraṃ yogakkhemaṃ anupāpuṇāti.
“Puna caparaṃ, bhikkhave, bhikkhuno na heva kho satthā dhammaṃ deseti aññataro vā garuṭṭhāniyo sabrahmacārī, nāpi yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena paresaṃ deseti nāpi yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ vitthārena sajjhāyaṃ karoti, nāpi yathāsutaṃ yathāpariyattaṃ dhammaṃ cetasā anuvitakketi anuvicāreti manasānupekkhati; api ca khvassa aññataraṃ samādhinimittaṃ suggahitaṃ hoti sumanasikataṃ sūpadhāritaṃ suppaṭividdhaṃ paññāya. Yathā yathā, bhikkhave, bhikkhuno aññataraṃ samādhinimittaṃ suggahitaṃ hoti sumanasikataṃ sūpadhāritaṃ suppaṭividdhaṃ paññāya tathā tathā so tasmiṃ dhamme atthapaṭisaṃvedī ca hoti dhammapaṭisaṃvedī ca. Tassa atthapaṭisaṃvedino dhammapaṭisaṃvedino pāmojjaṃ jāyati. Pamuditassa pīti jāyati. Pītimanassa kāyo passambhati. Passaddhakāyo sukhaṃ vedeti. Sukhino cittaṃ samādhiyati. Idaṃ, bhikkhave, pañcamaṃ vimuttāyatanaṃ yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avimuttaṃ vā cittaṃ vimuccati, aparikkhīṇā vā āsavā parikkhayaṃ gacchanti, ananuppattaṃ vā anuttaraṃ yogakkhemaṃ anupāpuṇāti.
“Imāni kho, bhikkhave, pañca vimuttāyatanāni yattha bhikkhuno appamattassa ātāpino pahitattassa viharato avimuttaṃ vā cittaṃ vimuccati, aparikkhīṇā vā āsavā parikkhayaṃ gacchanti, ananuppattaṃ vā anuttaraṃ yogakkhemaṃ anupāpuṇātī”ti. Chaṭṭhaṃ.